Nechceme dělat fasády
Bezmála před dvěma lety se Štefan Szabó ujal funkce generálního ředitele společnosti Logica pro region CEE, a ukončil tak šestileté období častých změn na této pozici. Pod jeho vedením firma překonala nástrahy ekonomické recese, úspěšně dokončila řadu zajímavých projektů a pomýšlí na další růst.
* Jak se vám daří naplňovat své plány?
Příchod do Logicy byla jedna z nejdůležitějších změn v mém profesním životě. Přišel jsem s určitou výzvou, kterou postupně realizujeme. Za hlavní považuji dlouhodobou spolupráci s klíčovými zákazníky a zaměření na rozvoj našich lidí. Klademe důraz i na poskytování služeb, se kterými budou zákazníci spokojeni, a zaměřujeme se na inovace, které přinášíme na trh. Určitě vše nejde tak rychle, jak jsem si myslel. Všechno totiž není jenom otázka rozhodnutí nebo vůle zavádět nové věci. Společnosti jsou živým organismem, který má velkou setrvačnost. Provedli jsme ale již řadu změn, na které jsme hrdí. Na druhé straně se však občas objeví frustrace, že věci nejdou tak rychle, jak bych chtěl.
* Během šestiletého období jste ve funkci osmým v pořadí. Nepodepsalo se časté střídání vedení na stabilitě firmy?
Není dobré, když se v týmu často mění vedoucí osobnost. Na druhou stranu ostatní členové současného managementu už v Logice pracovali před mým příchodem, mnozí z nich dokonce léta, a tak byla zajištěna určitá kontinuita. Zhruba polovina z nich tehdy členy managementu ještě nebyla, ale jsou to lidé, kteří vzešli z této firmy. Mojí filozofií je hledání zdrojů uvnitř firmy.
* Jaké oblasti jsou pro firmu v horizontu následujících pěti let klíčové?
V řadě sektorů se projevila recese, na obou stranách řeky Moravy navíc před rokem proběhly volby a projekty ve veřejném sektoru se začaly odkládat. Nastaly zásadní změny. Nadále však platí, že hlavními trhy, na kterých chceme dále rozvíjet své postavení, jsou Čechy a Slovensko. Začali jsme se zaměřovat také na Polsko a Maďarsko. Tyto dvě země jsou nám ekonomicky, kulturně i teritoriálně nejbližší. I když rostou pomaleji než třeba trhy bývalého Sovětského svazu nebo Balkánu, naše manažerské dovednosti jsou zde užitečné. Vytvořili jsme rozvojové programy také pro další oblasti, ale nebylo by v tuto chvíli příliš taktické prezentovat tyto záměry v médiích.
* Chápu, že nechcete mluvit o konkrétních projektech, ale jaký potenciál vidíte v ostatních zemích regionu?
Hodně perspektivy vidíme v balkánských zemích. Ani ne tak v Bulharsku či Rumunsku, spíše v zemích bývalé Jugoslávie. I když se na toto teritorium zatím přímo aktivně nesoustředíme, přicházejí příležitosti. Pracujeme například v Makedonii, Srbsku či Chorvatsku. Ukazuje se, že je tam větší hlad po službách, než pokryje tamější nabídka. Takže je to zajímavé teritorium, ačkoli kulturně i geograficky je nám vzdálenější.
* Vidíte rozdíly v nárocích zákazníků jednotlivých trhů?
Nejnáročnější zákazníci jsou v zemích, kde máme pobočky, tedy v České republice, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku. V Polsku a Maďarsku pociťujeme snahu zadávat hodně byznysu lokálním firmám, naopak u nás je větší ochota pracovat s mezinárodními firmami, které jsou považovány za určitou garanci kvality. Dnešní firmy vědí, co potřebují, a spolehlivost partnera jim ulehčuje život. Jakékoliv problémy považují za nepřijatelné. Investice do IT jsou mnohem více kontrolovány a sleduje se jejich návratnost. Soutěž o jakoukoliv větší zakázku je tak mnohem náročnější a požadované záruky funkčnosti systému jsou mnohem přísnější než kdykoliv předtím.
* Mění se přístup k outsourcingu?
Přístup k outsourcingu je u nás stále konzervativní. Myslím, že existuje několik důvodů, například negativní zkušenosti z minulosti. Na západ od našich hranic se outsourcing vyplatí více. Když některé činnosti přesunete z Anglie do Indie, náklady se sníží na desetinu. Vyplatí se to, i když jde o práci s poloviční efektivitou a s určitými potížemi. U nás poměr nákladů dosahuje 3:1 a potíže, které vznikají, za to mnohdy nestojí. Lidé u nás také chtějí mít věci více pod kontrolou. Mají pocit, že když něco vydají z ruky, ztrácejí kontrolu, přestože opak může být pravdou. U externího dodavatele si mohu pokutou pojistit službu s přesně nadefinovanými smluvními parametry, zatímco v rámci firmy existuje často větší tolerance vůči kvalitě služeb.
* Pojďme ke státním maturitám. Toto téma je v médiích hodně diskutované, vy ho však znáte z poněkud jiného úhlu pohledu. Zajišťovali jste technickou stránku věci. Jaký byl průběh?
Po technické stránce proběhlo vše úplně bez problémů. Všechna data byla úspěšně uložena do datového centra do 24 hodin po digitalizaci na školách, všechny servisní požadavky byly vyřešeny obratem, v rámci jedné hodiny, a z celkového počtu padesáti milionů „čtverečků“ jsme vyhodnotili špatně pouhé tři. A to je z pohledu technického celkově lepší výsledek, než jsme čekali. Zavedení státních maturit je dobrým krokem. Samotné testování sice zlepšení školství nepřinese, ale je jeho předpokladem.
* Dáváte přednost absolventům, které si sami vychováte, nebo lidem, kteří si přinesou zkušenosti i z jiných firem?
Začali jsme prosazovat teorii, že lidé, které si vychováme sami, budou k firmě loajálnější a budou více odpovídat našim potřebám. Tady ovšem začínáme běh na dlouhou trať, máme před sebou ještě hodně práce. Nicméně už dnes zaměstnáváme kolem 90 studentů. S ohledem na celkový počet zaměstnanců firmy Logica v ČR (cca 350 lidí) je to obrovský podíl. Jedna z věcí, na kterou jsem obzvlášť hrdý, je spuštění programu, který má za úkol rozvíjet vybrané klíčové talenty naší firmy ve spolupráci s ČVUT. Není to velký projekt, ale znamená kvalitativní posun v naší práci. Jedná se o talent development, k němuž jsme přizvali studenty, kteří fungovali jako naši partneři. Šlo o oboustranně zajímavé partnerství, kdy studenti získali cenné informace pro svůj další profesní rozvoj, a zároveň to byl i trénink pro naše manažery. Zaměřujeme se na studenty, ale určitě ještě nemůžeme říct, že bychom si lidi systematicky vychovávali od prvního semestru vysoké školy. Věnujeme se především studentům ve vyšších ročnících, kde působíme jako oponenti nebo konzultanti jejich školních prací, a zároveň poskytujeme prostor pro praxi přímo na našich projektech. Obecně bych však řekl, že na rozdíl od západní Evropy u nás teprve dochází k pozvolnému sbližování komerčního a akademického světa. Věřím, že se brzy tato oboustranně výhodná spolupráce zintenzívní.
* Loni jste zvažovali možnost přestěhovat servisní centrum mimo Prahu.
Stěhování se zatím nekoná. V důsledku krize poklesla ze západní Evropy poptávka po našich zdrojích. Ovšem ve chvíli, kdy tamní ekonomika nastartuje, poptávka po kapacitách naroste a my budeme hledat další vhodnou oblast pro nová servisní centra. Především Německo pro nás bude obrovským trhem. Zjišťujeme, že čím dál hůře se hledají IT odborníci, kteří umí německy. Z mladé generace už německy nemluví skoro nikdo, a přitom se dá očekávat velká poptávka. Kdo z mladých bude umět německy, bude velice cenným artiklem pro trh.
* Logica audituje mýtné systémy v ČR, na Slovensku i v Polsku. O úloze Logicy toho veřejnost moc neví. Můžete ji tedy přiblížit?
V celé Evropské unii se zavedl trend, aby se za používání dálnic a silnic I. a možná i II. třídy platilo tak, jak je používáme. Jde o jejich postupné zpoplatňování podle skutečného opotřebování. V některých zemích to není žádná novinka. V Itálii a ve Francii už takto platíme. U nás jsou v tomto směru prvním viditelným krokem mýtné systémy pro zpoplatňování provozu těžkých nákladních vozidel. Protože dodavatelé těchto systémů jsou hodnocení podle spolehlivosti a efektivity výběru mýta, je potřeba jejich činnost kontrolovat a měřit. A toto je právě náš úkol. Jako nezávislý znalec měříme efektivitu a spolehlivost pomocí statistických metod. Rozmísťujeme kontrolní brány a naše vyhodnocovací centrum v Brně vypočítává efektivitu porovnáním údajů. Podobným způsobem mýto auditujeme jak v České republice, tak i na Slovensku a v Polsku a věřím, že si vedoucí pozici v regionu udržíme i se zaváděním nových mýtných systémů v dalších zemích.
* Mezi realizacemi máte také obchodní systém OTE. Nejprve byl uplatněn pro trh s elektřinou, následně pro plyn. To už není pro veřejnost tolik viditelná záležitost, přitom projekt fakticky umožnil rozvoj konkurence, a nepřímo tak ovlivnil ceny energií. S jakými zkušenostmi jste do projektu vstupovali a jaký význam má pro další rozvoj?
Dle mých informací existuje 16 takových systémů a na 10 z nich se významnou měrou podílela Logica. Jsme tedy, pokud ne dominantním, tak jedním z dominantních dodavatelů. Není to však jenom obchodní systém. Je to nezávislá platforma, která umožňuje činnost trhu. V některých zemích operátoři obchodují napřímo. Zde byla vytvořena platforma, která není závislá na žádném z operátorů. V rámci této platformy nejde jen o výměnu informací obchodních, ale také informací technických. OTE zajišťuje technické propojení systémů, výměnu informací o poptávce a výrobě, aby byly neustále v rovnováze; následně samozřejmě probíhá i clearing jednotlivých obchodů.
* Je známé, že se nechcete zúčastňovat tendrů, pro které nemáte přidanou hodnotu. Proč?
Je pravda, že nechceme dělat fasády. Nechceme jenom zakrýt menší dodavatele a přeprodávat. Proč? Každý má svůj byznys. U nás je to integrace a dodávka profesionálních služeb. Čisté přeprodávání, to je zcela jiný byznys. To my neděláme. Do projektů jdeme, jen pokud zákazníkovi můžeme přinést smysluplnou přidanou hodnotu, tedy naše zkušenosti, know-how a inovace.
* Ještě jsme se nebavili o finančním sektoru. Jaké trumfy máte v této oblasti?
Máme několik oblastí, kde jsme výrazným hráčem. Jednou z nich je bezpečnost. Pokud máte internetové bankovnictví, je velice pravděpodobné, že něco z toho, co tam zajišťuje vaši bezpečnost, dodávala Logica. Další významnou oblastí jsou platby, hlavně platby v rámci eurozóny, tzv. SEPA platby. Podporu SEPA plateb řešíme z našeho centra v Praze. Třetí oblastí je business intelligence. Máme kvalitní technologie i zkušené týmy, a proto jsem přesvědčen, že se nám na tomto poli podaří výrazně růst. Nechte se překvapit.
***
Logica
Společnost Logica poskytuje již od svého založení roku 1969 konzultace a služby v oblasti informačních technologií. Celosvětově zaměstnává 41 000 lidí a k jejím zákazníkům patří největší evropské společnosti. Klientům z celého světa nabízí poradenství, systémovou integraci a služby v oblasti outsourcingu. V regionu střední a východní Evropy má pobočky v Praze, Brně, Plzni, Bratislavě, Varšavě, Krakově a Budapešti.
Štefan Szabó (48) absolvoval Elektrotechnickou fakultu SVŠT v Bratislavě a MBA studium na University of Pittsburgh. Před nástupem na pozici generálního ředitele společnosti Logica CEE působil ve slovenské pobočce Telefónica O2, kde zastával post výkonného ředitele pro strategie. Během své profesní kariéry sbíral zkušenosti i ve společnostech IBM a PricewaterhouseCoopers, Český Telecom či Benzinol a BICC Transmitton.
"Mojí filozofií je hledání zdrojů uvnitř firmy."
Autor rozhovoru: Michael Málek, ICT revue, vyšlo 22. 9. 2011
Delší verzi rozhovoru najdete na ihned.cz
